# Proč papoušek kouše a jak správně reagovat

Kousnutí papouška většinou nepřijde "jen tak". Papoušek se nesnaží být zlý, mstít se ani člověka schválně potrestat. Zobák používá jako jeden z hlavních nástrojů komunikace. Kousnutím nám dává najevo, že se bojí, něco mu vadí, chrání si svůj prostor, je příliš rozrušený nebo se necítí dobře.

Nejdůležitější proto není papouška za kousnutí trestat. Potřebujeme zjistit, co se nám snažil říct a co se dělo těsně předtím, než kousl.

Papoušek obvykle varuje dříve, než kousne

Kousnutí bývá často až poslední možností. Papoušek před ním může vysílat několik varovných signálů, které člověk snadno přehlédne. Může například:

• zúžit zorničky,
• načepýřit nebo přitisknout peří,
• ztuhnout a napnout celé tělo,
• otevřít zobák,
• syčet nebo vydávat varovné zvuky,
• couvat před rukou,
• výhružně se naklánět dopředu,
• snažit se odejít nebo odletět.

Ne každý papoušek používá všechny tyto signály a stejný projev nemusí u každého jedince znamenat totéž. Proto je důležité svého papouška pozorovat a postupně se naučit číst právě jeho řeč těla.

Pokud papoušek varuje a člověk přesto pokračuje, například k němu dál natahuje ruku, papoušek může zjistit, že jemnější signály nefungují. Pak použije zobák, protože kousnutí už člověk obvykle nepřehlédne.

Nejčastější důvody, proč papoušek kousne

1. Strach nebo pocit ohrožení

Papoušek může kousnout, když se bojí ruky, prudkého pohybu, neznámého člověka, nového předmětu nebo situace, ze které nemůže uniknout. Kousnutí je v takovém případě obrana. Neznamená to, že je papoušek agresivní nebo "zlý". Znamená to, že se v danou chvíli necítí bezpečně.

Člověk by měl zastavit pohyb, ustoupit o kousek zpět a dát papouškovi čas. Důvěru nelze vynutit silou. Buduje se pomalu, klidným přístupem a pozitivními zkušenostmi.

2. Ochrana vlastního prostoru

Někteří papoušci si chrání klec, oblíbené bidlo, misku, hračku, budku nebo člověka, ke kterému mají silný vztah. Nejvýraznější to může být v období toku, kdy papoušek vnímá svůj prostor jako hnízdní teritorium.

Pokud papoušek útočí hlavně v okolí klece, není vhodné do ní bezohledně sahat nebo ho nutit, aby na ruku nastoupil. Je lepší pracovat klidně, předvídatelně a podle možností ho nechat vyjít na neutrální místo.

3. Hormony a dospívání

V období puberty nebo zvýšené hormonální aktivity může být papoušek citlivější, náladovější a vznětlivější. To, co mu dříve nevadilo, může najednou odmítat.

Pomáhá pravidelný denní režim, dostatek nerušeného spánku, omezení tmavých "hnízdních" úkrytů a hlazení pouze na hlavě a krku. Dotýkání zad, křídel nebo oblasti pod ocasem může hormonální chování podporovat.

4. Přesměrovaná agrese

Papoušek sedí na ruce a náhle se lekne psa, prudkého zvuku, pohybu za oknem nebo jiného ptáka. Skutečný zdroj rozrušení ale nemůže zasáhnout, a tak kousne do nejbližšího dostupného objektu – často do ruky člověka.

Takové kousnutí nemusí vůbec souviset s člověkem, kterého papoušek kousl. Je to okamžitá reakce na silné rozrušení nebo strach.

5. Příliš mnoho vzrušení a emocí

Při divoké hře, hlasitém vítání nebo dlouhém dovádění může být papoušek natolik rozrušený, že přestane ovládat sílu stisku. Hra se během okamžiku změní v bolestivé kousnutí.

Proto je lepší ukončit hru dříve, než papoušek dosáhne bodu, kdy už se nedokáže zklidnit. Krátká přestávka není trest – je to možnost, aby emoce opadly.

6. Naučené chování

Papoušci se rychle učí, co funguje. Pokud po kousnutí člověk vykřikne, začne mávat rukama nebo papouška okamžitě přestane vracet do klece, může si pták spojit kousnutí se zajímavou reakcí nebo s dosažením svého cíle.

To neznamená, že máme bolest ignorovat za každou cenu. Důležité je zareagovat co nejklidněji, bez křiku a prudkých pohybů. Zároveň je potřeba změnit situaci tak, aby papoušek nemusel kousnutím opakovaně řešit stejný problém.

7. Bolest, nemoc nebo nepohodlí

Papoušek, kterého něco bolí, může být podrážděný a bránit se dotyku. Příčinou může být úraz, nemoc, bolest kloubů, citlivé nové peří při přepeřování nebo jiný zdravotní problém.

Pokud se chování změnilo náhle, papoušek kouše při dotyku určitého místa, je méně aktivní, jinak jí, více spí nebo se objeví další nezvyklé projevy, je vhodné co nejdříve kontaktovat veterináře specializovaného na ptáky. Náhlou změnu chování není dobré automaticky považovat za neposlušnost.

Jak správně reagovat, když papoušek kousne

Nekřičte a papouška netrestejte

Nekřičte na něj, nebouchejte do zobáku, nestříkejte ho vodou a nesnažte se mu kousnutí "oplatit". Trest může zvýšit strach, narušit důvěru a příště vyvolat ještě silnější obrannou reakci.

Zachovejte co největší klid

Rukou prudce necukejte, pokud to není nutné kvůli bezpečnosti. Prudký pohyb může poranění zhoršit a papouška ještě více rozrušit. Je-li to možné, bezpečně ho položte na bidlo nebo jiné klidné místo a dopřejte mu chvíli prostoru.

Zamyslete se nad tím, co kousnutí předcházelo

Položte si několik jednoduchých otázek:

• Kde papoušek byl?
• Co se dělo v jeho okolí?
• Sahal jsem do klece nebo k oblíbené hračce?
• Držel jsem v ruce něco neznámého?
• Byl papoušek unavený, hladový nebo příliš rozrušený?
• Varoval mě předem a já jeho signály přehlédl?
• Opakuje se kousnutí ve stejnou denní dobu nebo na stejném místě?

U opakovaného kousání může pomoci zapisovat si situace do jednoduchého deníku. Často se pak ukáže konkrétní spouštěč, kterého si člověk předtím nevšiml.

Předcházejte situaci dříve, než nastane

Nejlepší řešení kousnutí je zachytit varování včas. Pokud papoušek ztuhne, couvá, otevírá zobák nebo jinak dává najevo nesouhlas, zastavte se. Dejte mu možnost odejít a zkuste situaci později jiným způsobem.

Při nácviku nastupování na ruku, manipulace nebo nasazování postroje postupujte po malých krocích a odměňujte klidné chování. Papoušek se má učit spolupracovat dobrovolně, ne ze strachu.

Kousnutí není zrada ani pomsta

Když papoušek kousne, člověk to může vnímat osobně, zvlášť pokud spolu mají blízký vztah. Ve skutečnosti nám ale papoušek většinou sděluje jednoduchou informaci: "Bojím se", "Nechci", "Tohle je moje místo", "Jsem příliš rozrušený" nebo "Něco mě bolí".

Jakmile se naučíme vnímat jeho jemnější signály, kousnutí často výrazně ubude. Základem je klid, respekt, trpělivost a snaha najít skutečnou příčinu. Papoušek, který ví, že jeho varování člověk respektuje, nemusí tak často používat zobák jako poslední možnost.

Co si zapamatovat

• Papoušek obvykle nekouše bez důvodu.
• Kousnutí je forma komunikace, obrany nebo reakce na silné rozrušení.
• Všímejte si varovné řeči těla a reagujte ještě před kousnutím.
• Nekřičte, netrestejte a nepoužívejte násilí.
• Hledejte spouštěč a upravte situaci tak, aby se nemusela opakovat.
• Při náhlé změně chování myslete také na bolest nebo nemoc a obraťte se na veterináře specializovaného na ptáky.

Porozumět papouškovi neznamená dovolit mu všechno. Znamená to nastavit hranice bezpečně, srozumitelně a bez strachu – tak, aby se člověk i papoušek mohli jeden na druhého spolehnout.